Mezi řádky
(inspirováno exkurzí do Židovského muzea v Praze)

Obklopené minulostí
tisíce nás svírá jmen,
vepsaných do společnosti
černým písmem na bílem.

Skrytá je bolest mezi těmi řádky
jen pohledět tě bolí,
ta příjmení vrhají tě zpátky
tam, kde lídé o život se bojí.

A ty jen tiše našlapuješ
sklíčeně kolem těch zdí,
jen těžko si uvědomuješ
ty žaluplné dny
a nesplněné o svobodě sny.

Kolik, ach kolik zmařených životů
kolik zatracených lásek,
proč zajati byli kvůli původu
a vězněni bez jediného důvodu?
Halí tě tolik otázek…

Touhy jejich se roztříštily
jen jediná zůstala napořád,
by domů se jednou vrátili
a strach nechali odvát.

Naděje je za ruce držela
ba ani z místa bolesti
nikdy nevymizela
a zůstala…
Napořád.

–Lucie Jeřábková, 2.LB–

Náhledový obrázek převzat z: https://www.cje.net/supportive-resources/holocaust-community-services