Školní řád

Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Jazyková škola

s právem konání státní jazykové zkoušky, U Stadionu 486, 266 37 Beroun

Š K O L N Í  Ř Á D

 

  1. Zásady a cíle vzdělání.
  2. Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků.
  3. Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců.
  4. Žákům je zakázáno
  5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  6. Další pravidla chování žáků
  7. Omlouvání nepřítomnosti žáků.
  8. Provoz a vnitřní režim školy.
  9. Zajištění bezpečnosti žáků
  10. Klasifikační řád
  11. Maturitní zkoušky
  12. Chování žáka a výchovná opatření
  13. Studentská samospráva.
  14. Závěrečná ustanovení.
  1. Zásady a cíle vzdělání.
  • Vzdělání na škole je založeno na zásadách
    • rovného přístupu ke vzdělání občana ČR nebo jiného členského státu EU ke vzdělání bez jakékoliv diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana
    • zohlednění vzdělávacích potřeb jednotlivce
    • vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělání
  • Cílem vzdělání na škole je
    • rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, pro výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení v průběhu celého života
    • získání odborného vzdělání (případně jazykového vzdělání v jazykové škole)
    • pochopení a uplatňování zásad demokracie a základních lidských práv a svobod
    • utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého člověka
    • poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic
    • získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně
  1. Práva žáků a zákonných zástupců žáků.

Žáci mají právo:

  • Na vzdělávání a školské služby podle Školského zákona (561/2004).
  • Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. Toto právo má i zákonný zástupce nezletilých žáků a rodiče nebo osoby, které vůči zletilému žáku plní vyživovací povinnost.
  • Volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí.
  • Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se zabývat stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů.
  • Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání. Jejich vyjádření musí být věnována odpovídající pozornost. Toto právo mají také zákonní zástupci nezletilých žáků a osoby, které vůči zletilým žákům mají vyživovací povinnost.
  • Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech, které se týkají vzdělávání podle zákona 561/2004 Sb.
  • Na vzdělávání v podmínkách, které odpovídají příslušným hygienickým předpisům.
  • Na pomoc vyučujících při výuce s osvojováním a pochopením učiva. Žák se může na vyučující obracet se žádostí o poskytnutí konzultací mimo vyučování k objasnění učiva, kterému neporozuměl, nebo které bylo probíráno v době jeho omluvené nepřítomnosti ve škole. Pro tento účel mají vyučující vyhrazené konzultační hodiny.
  • Na využívání odborné učebny školy v době mimo vyučování v souladu s jejich provozním řádem k zopakování nebo prohloubení svých znalostí a dovedností.
  • Na bezplatné půjčování knih ze školních knihoven.
  • Na to, aby s ním všichni zaměstnanci školy jednali slušně a neponižovali jeho důstojnost.
  • Na objektivní a spravedlivou klasifikaci získaných znalostí, dovedností, chování a dalších studijních aktivit za klasifikační období a na to, aby mu na konci klasifikačního období bylo vydáno vysvědčení o prospěchu a chování (v pololetí případně výpis známek).
  • Obracet se při různých studijních a životních problémech o radu vyučujícímu, třídnímu učiteli, výchovnému poradci, protidrogovému pracovníkovi nebo řediteli školy.
  1. Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků.
    • Žáci jsou povinni řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, Jsou povinni zúčastňovat se všech povinných, volitelných a nepovinných předmětů, do kterých byli přijati. Za řádnou docházku do školy zodpovídají rodiče
    • Žáci jsou povinni dodržovat školní řád a předpisy školy k ochraně zdraví, s nimiž byli seznámeni.
    • Žáci jsou povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.
    • Žáci jsou povinni respektovat zásady a pravidla slušného chování, dodržovat společenské normy v jednání a vztazích mezi lidmi.
    • Žáci jsou povinni chodit do školy slušně a přiměřeně oblečeni. Celkový vzhled musí vzbuzovat dojem čistoty, upravenosti a vkusnosti. Výstřední nebo nedostatečné oblečení je považováno za přestupek proti školnímu řádu. Při slavnostních příležitostech (zejména maturitní zkoušky) se vyžaduje společenské oblečení.
    • Při hodinách tělesné výchovy je žák povinen používat sportovní úbor a obuv podle daného druhu sportu a pravidel daných vyučujícím tělesné výchovy. Zároveň je povinen odložit všechny předměty, jež by mohly způsobit úraz (náramky, prsteny, hodinky, přívěsky, náušnice, piersing, apod.)
    • Žáci jsou povinni dbát na vytváření a udržení čistoty a estetického prostředí ve škole, přezouvat se, dbát na udržování školního majetku. Při zaviněném znehodnocení školního majetku, poškození nebo zničení nahradit vzniklou škodu.
    • Zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu o těchto skutečnostech
      • Jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu
      • Údaje o předchozím vzdělávání a stupeň dosaženého vzdělání
      • Údaje o zdravotním stavu žáka, zda je žák zdravotně postižen nebo znevýhodněn a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka. Žák je povinen hlásit každou závažnou změnu
      • Veškeré údaje, které by mohly žáka sociálně nebo jinak znevýhodňovat.
      • Jméno a příjmení zákonného zástupce, místo jeho trvalého pobytu, adresu pro doručování, telefonické spojení a okamžitě hlásit změny.
      • Název zdravotní pojišťovny, u které má žák zdravotní pojištění.
      • Další údaje, které jsou podstatné pro vzdělávání žáka nebo jeho bezpečnost.
    • Zákonný zástupce žáka je povinen dokládat důvod nepřítomnosti žáka ve vyučování. Dostavit se na vyzvání ředitele, třídního učitele, výchovného poradce nebo vyučujícího k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka.
    • Při hodinách tělesné výchovy je žák povinen používat sportovní úbor a obuv podle daného druhu sportu a pravidel daných vyučujícím tělesné výchovy. Zároveň je povinen odložit všechny předměty, jež by mohly způsobit úraz (náramky, prsteny, hodinky, přívěsky, náušnice, piersing, apod.)
    • Pro hodnocení z tělesné výchovy je vyžadována minimálně 75% aktivní účast na hodinách tělesné výchovy (posuzuje se zvlášť „suchá“ TV – cvičení v tělocvičně, na stadionu, apod. a „mokrá“ TV – plavání). Aktivní účast znamená, že žák je převlečen do sportovního úboru odlišného od oblečení, které používá po zbytek dne, a aktivně se podílí na pohybových činnostech podle pokynů vyučujícího.
      • Pokud je docházka na TEV v probíhajícím pololetí nízká, jsou o tom žáci informováni po pedagogických poradách (v listopadu a v dubnu).
      • Jeden měsíc před koncem pololetí jsou žáci informováni o aktuálním stavu docházky a je jim určen přesný počet hodin, které je potřeba eventuálně nacvičit.
      • Chybějící hodiny je možno nacvičit pouze v hodinách k tomu určených.
      • V případě, že žák nedocvičí hodiny do konce klasifikačního období, je neklasifikován. Na výpisu vysvědčení je určen počet zbývajících hodin a žák je povinen docvičit hodiny do konce náhradního klasifikačního termínu určeného ředitelem školy (konec března pro 1. pololetí a konec září pro 2. pololetí).
      • Při dlouhodobých zdravotních problémech, úrazu apod. je možné snížit počet hodin, ze kterých se počítá účast na hodinách TEV. Toto je třeba doložit lékařskou zprávou a to nejpozději do konce klasifikačního období v příslušném pololetí.
    • O uvolnění z tělesné výchovy (celkové i částečné) za nezletilého žáka žádají rodiče písemně, zletilý žák podává žádost svým jménem. Žádosti se předkládají vždy na začátku školního roku, příp. pololetí, a je nutné k ní přiložit lékařskou zprávu. Žádost předkládá žák řediteli školy prostřednictvím třídního učitele, po jejím schválení je jedna kopie předána učiteli tělesné výchovy, jedna kopie třídnímu učiteli a jedna kopie žákovi. Uvolnění je platné od data vydání po určenou dobu. Pro obor PMP není možné uvolnění z TEV z důvodu profesního zaměření.
      • Docházka žáka s uvolněním z tělesné výchovy do hodin: pokud je hodina tělesné výchovy řazena v rozvrhu jako první nebo poslední, nemusí být žák přítomen. Zodpovědnost za něj přebírají rodiče, zákonní zástupci. Pokud je hodina tělesné výchovy uprostřed rozvrhu, musí být žák přítomen na vyučování.
      • Jestliže je žák uvolněn pouze z plavání, účastní se místo hodin plavání „suché“ tělesné výchovy (cvičení v tělocvičně, na stadionu apod.).
  1. Žákům je zakázáno.
  • Nosit, držet, distribuovat, požívat a zneužívat návykové látky (cigarety, alkohol, drogy apod.) v areálu školy a při činnostech organizovaných školou. Při zjištění užívání drog žákem ve škole a na akci pořádané školou bude žák potrestán podmíněným vyloučením ze školy. Jestliže se žák nepodrobí léčbě této závislosti nebo léčba bude neúspěšná a žák bude v užívání drog pokračovat, bude ze školy vyloučen.
  • Nosit do školy věci nebezpečné pro život, jako jsou zbraně, výbušniny, zábavnou pyrotechniku, chemické látky apod.
  • Nosit do školy větší částky peněz (nad 1000 Kč). Pokud žák musí mít větší částku nezbytně u sebe (např. při placení kurzů, výletů), uloží si ji v sekretariátu školy nebo v Domově mládeže u vychovatelek.
  • Mít zapnuté mobilní telefony během vyučování.
  • Z bezpečnostních a hygienických důvodů přespávat v budově školy (pouze ve výjimečných případech s dozorem třídního učitele).
  1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
  • Škola zabezpečuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základě směrnice ředitele školy.
  • Škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit na žádost jeho zákonných zástupců do vyššího ročníku. Totéž může učinit na žádost zletilého žáka. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva ročníku, který žák nebude absolvovat.
  • Ředitel školy může povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, s mimořádným nadáním nebo z jiných důvodů na jeho žádost nebo žádost jeho zákonného zástupce individuální vzdělávací plán. Podrobnosti upřesňuje prováděcí předpis ministerstva školství a směrnice ředitele školy, na jejichž základě je nutno dodržovat následující pravidla:
    • Zájemce o individuální vzdělávací plán, v případě nezletilosti potvrzenou zákonným zástupcem, podá třídnímu učiteli písemnou žádost, k níž musí být podle § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb. kromě lékařské zprávy přiložena i zpráva školského poradenského zařízení. Třídní učitel ji podepsanou a doplněnou stručným vyjádřením předá řediteli školy ke konečnému schválení.
    • Žák/-yně v případě schválení nemusí navštěvovat školu, nezapisuje se do absence, ale ve svém zájmu tak může činit kdykoli a zároveň musí splnit všechny požadavky nutné pro klasifikaci daného předmětu ve sledovaném období.
    • Žák/-yně musí mít ukončeno klasifikační období v řádném termínu a o rozsahu zkoušené látky dané učebním plánem se domluví s vyučujícími jednotlivých předmětů.
    • Pololetní přezkoušení musí být doloženo protokolem s uvedením všech dílčích známek i známky konečné. Počet dílčích známek není určen direktivně, závisí na rozsahu zkoušené látky a domluvě s vyučujícím každého předmětu.
    • Všechny protokoly jsou předány třídnímu učiteli, který je zodpovědný za provedení pololetní a závěrečné klasifikace. Protokoly jsou tak nedílnou součástí třídního výkazu.
    • Závazné termíny zkoušek jsou neměnné a v případě řádně neomluvené neúčasti jsou klasifikovány nedostatečně. Studující se omlouvá příslušnému zkoušejícímu, v případně nedostupnosti třídnímu učiteli nebo na ředitelství školy.
    • Všechny případné problémy řeší žák/-yně vždy v pořadí vyučující – třídní učitel – ředitel (zástupce ředitele)
  1. Další pravidla chování žáků.
  • Žáci přicházejí do školy tak, aby byli nejpozději 5 minut před začátkem vyučování ve své třídě.
  • Žák je povinen mít s sebou věci potřebné k vyučování (učebnice, učební pomůcky, sešity, pravítka, kalkulačky). Před zvoněním si vše připraví.
  • Je povinen řádně se připravovat na vyučování, což zahrnuje i vypracování domácích úkolů. Zda bude či nebude zadán domácí úkol (povinný, dobrovolný) a v jaké frekvenci je plně v kompetenci učitele.
  • Ve třídách zaujímá pouze místo, které mu určil třídní učitel nebo vyučující daného předmětu.
  • Je zodpovědný za řádné udržování své lavice, za pořádek a čistotu svého pracoviště a pomůcek, které mu byly zapůjčeny. V případě ztráty nebo poškození je povinen okamžitě tuto skutečnost oznámit vyučujícímu, který mu tuto pomůcku vydal.
  • Může používat pomůcek a přístrojů instalovaných ve třídě pouze se svolením vyučujícího. Vynášet přístroje a pomůcky ze třídy bez svolení učitele je zakázáno.
  • Vstoupí-li do třídy učitel, ředitel školy, zástupce ředitele nebo jiný školský pracovník, tiše vstane. Vstane i při jejich odchodu.
  • Přeje-li si při vyučování mluvit, přihlásí se zvednutím ruky. Další pravidla komunikace určuje vyučující.
  • V době vyučování zachovává klid a pořádek. Nenapovídá ani neopravuje odpovědi spolužáků bez svolení učitele. Nevypracuje-li domácí úkol nebo není připraven na vyučování, oznámí to učiteli před začátkem hodiny.
  • Před odchodem ze třídy uvede do pořádku své pracoviště, odnese si své pomůcky. V lavici nenechává žádné zbytky jídla, papíry, obaly a podobně. Žák, který odchází poslední ze třídy, zhasne případné osvětlení.
  • V průběhu vyučování může žák opustit školu pouze se svolením třídního učitele (popř. jeho zástupce). Toto ustanovení se netýká rozvrhem stanovené polední přestávky a přechodu na tělesnou výchovu.
  • Na chodbách se žáci chovají slušně, zachovávají pořádek a nehlučí zbytečně o přestávkách ani v době vyučování.
  • Na záchodech udržují čistotu a dbají dodržování hygienických předpisů (mytí rukou). Žák odcházející ze záchodu vždy zavírá dveře.
  • Při akcích, které se konají mimo školu, se žák řídí pokyny vyučujícího a směrnicemi ředitele školy, které jsou k těmto akcím vydány a odpovídají právním předpisům České republiky. Při výjezdech do zahraničí je povinen seznámit se se základními právními předpisy dané země.
  • Na každý týden jsou třídním učitelem určeni dva žáci, kteří konají službu. Určené žáky zaznamená  třídní učitel do záhlaví třídní knihy. Zároveň stanoví službu na další týden, pro případ, že by žáci, kteří by měli vykonávat službu, byli nepřítomni. Ti potom přebírají povinnosti služby předcházející.
    • Služba dbá na udržování kázně a pořádku ve třídě. Stará se o mazání tabule, zabezpečuje křídu na psaní, zabezpečí otevírání a zavírání oken, pořádek v lavicích i kolem odpadkových košů, zalévání květin v kmenové učebně, otevírání zamčených tříd, hlásí na ředitelství školy nepřítomnost vyučujícího nejpozději 10 minut po zahájení vyučovací hodiny.
  • Třídní učitel stanovuje službu třídní knihy. Tato služba se stanovuje na dobu jednoho roku. Povinností této služby je zabezpečení třídní knihy před a po skončení vyučování, její přenášení do dělených skupin. Další podrobnosti povinností této služby stanovuje třídní učitel v souladu se školním řádem.
  • Administrativní záležitosti si žák vyřizuje, buď hromadně prostřednictvím třídního učitele, nebo v úředních hodinách studijního oddělení.
  • Veškeré kopírování pro potřeby žáků (soukromé nebo studijní) je možné v době mimo výuku (kromě předmětu PEK) v kopírkách ve všech patrech pomocí zakoupené karty. Užívání kopírky a placení za kopírování se řídí směrnicí ředitele školy.
  1. Nepřítomnost žáka ve škole a její omlouvání
  • Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, předloží svému třídnímu učiteli žádost o uvolnění z vyučování. Za nezletilého žáka ji předkládá jeho zákonný zástupce. O uvolnění z jedné vyučovací hodiny může v závažných případech rozhodnout vyučující této hodiny. Na dobu dvou dnů je oprávněn uvolnit žáka třídní učitel. Žádosti o uvolnění z vyučování na dobu delší než dva dny, předkládá žák řediteli školy prostřednictvím třídního učitele. Nepřítomnost žáka při vyučování lze omluvit jen pro závažné důvody (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, potíže v hromadné dopravě). V ostatních případech uvolní ředitel školy z vyučování žáka pouze v případě, že žák neměl v předcházejícím období problémy s absencí a prospěchem.
  • Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je povinen okamžitě, nejpozději však do tří dnů, oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Za nezletilého žáka to učiní jeho zákonný zástupce. Ihned po příchodu do školy je povinen předložit třídnímu učiteli omluvenku na omluvném listu, kde doloží důvod nepřítomnosti. Omluvenka nezletilého žáka musí být vždy podepsána zákonným zástupcem. V případě, že nepřítomnost žáka proběhla v době jeho pobytu v Domově, je omluvenka podepsána vychovatelkou. V odůvodněných případech (zejm. při vysoké krátkodobé absenci) může třídní učitel požadovat vyjádření ošetřujícího lékaře.
  • Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu 5 dnů a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ředitel školy prostřednictvím třídního učitele písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti. Pokud žák do 10 dnů od prokazatelného doručení této výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod své nepřítomnosti, bude posuzován, jako by zanechal vzdělávání posledním dnem této zákonné lhůty.
  • Podrobnější specifikace postupu při omlouvání nepřítomnosti ve vyučování v příloze č.1 školního řádu z 2. listopadu 2015 (za textem školního řádu)
  1. Provoz a vnitřní režim školy
  • Ve škole se vyučuje podle rozvrhu hodin schváleného ředitelem školy. Rozvrh je vyvěšen na určeném místě ve sborovnách a na chodbě.
  • Každá vyučovací hodina začíná a končí zvoněním. Nezvoní-li z nějakého důvodu, řídí se vyučující následujícím časovým rozvrhem.

      hodina         od              do         následuje přestávka

            0               7:10          7:55                 5 minut

            1               8:00          8:45                 5 minut

            2               8:50          9:35                15 minut

            3               9:50         10:35               10 minut

            4              10:45        11:30                 5 minut

            5              11:35        12:20                 5 minut

            6              12:25        13:10                 5 minut

            7              13:15        14:00                 5 minut

            8              14:05        14:50                 5 minut

            9              14:55        15:40                     —

  • Akce konané mimo školu (kurzy, exkurze, třídní výlety atd.) se řídí plánem akce, který je schválen ředitelem školy.
  1. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků
  • Na začátku školního roku jsou všichni žáci seznámeni se školním řádem a provozními řády odborných učeben (počítačové, chemie, keramické dílny, atd).
  • Všeobecné poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při pobytu ve škole provede na začátku školního roku třídní učitel, o poučení provede zápis do třídní knihy. Žáci toto poučení jmenovitě podepíší na zvláštním archu.
  • Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při tělesné výchově provádí při zahájení výuky tělesné výchovy příslušný vyučující a pořídí o něm zápis do třídní knihy. V případě úrazu je žák povinen ihned nahlásit zdravotní problémy vyučujícímu.
  • Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při akcích konaných mimo školu (odborná praxe, kurzy, výlety, exkurze) provede vedoucí učitel. Toto poučení žáci jmenovitě podepíší.
  • Poučení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci v odborných učebnách, při práci s elektrickým proudem provádí příslušný vyučující a provede o tom zápis do třídní knihy.
  • Třídní učitel provede před prázdninami poučení o bezpečnosti žáků zejména při koupání, při provozu na komunikacích, při brigádách, používání autostopu apod. Žák zodpovídá za své chování i v době prázdnin škole, chová se ukázněně a slušně.
  • V rámci zákona o zdraví lidu a v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, je v celé škole a ve vymezeném prostoru přísný zákaz kouření.
  1. Klasifikační řád – denní studium
  • Základní zásady klasifikace prospěchu.
    • Klasifikace prospěchu je součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili, a podněcovat jejich zájem o doplňování a upevňování získaných vědomostí, dovedností a návyků a o zvládnutí širší problematiky daného předmětu.
    • Klasifikace prospěchu musí přispívat k formování morálního profilu žáků, a proto je nutno při stanovení klasifikačního stupně přihlížet k přístupu žáků k výchovně vzdělávacímu procesu, k jejich aktivitě i k tomu, zda se rozvíjí jejich schopnost samostatného myšlení a schopnost aktivního získávání a hodnocení nových informací. Klasifikace prospěchu přispívá k vytváření kladného vztahu žáků k vyučování a má motivační charakter. Zkoušení se nesmí používat jako prostředku k upevnění kázně.
    • Třídní učitel v případě celkové absence přesahující 25% rozhodne o konání doplňujících zkoušek ze VŠECH předmětů za příslušné klasifikační období s přihlédnutím ke konkrétním důvodům absence. Vyučující má právo nařídit dodatečnou zkoušku v případě, že má žák absenci vyšší než 25 % pouze v jeho předmětu.
    • Podrobnější specifikace postupu klasifikace žáků s absencí nad 25% v příloze č.2 školního řádu z 1. února 2018 (za textem školního řádu)
  • Obsah a druhy zkoušek.
    • Zkoušení se zařazuje do vyučovacích hodin soustavně a průběžně po celé klasifikační období, aby nedocházelo k jeho hromadění v závěru klasifikačního období.
    • Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek a způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami pro příslušné klasifikační období, které bylo do doby zkoušek probráno.
    • Žák musí být za klasifikační období zkoušen nejméně 1 x ústně.
    • Písemné zkoušení, pokud je stanoveno učebními osnovami, je nutno rozvrhnout rovnoměrně po celý školní rok. Třídní učitelé zajistí vhodným způsobem jeho koordinaci podle plánu čtvrtletních písemných prací, který je schválen ředitelem školy. Nelze psát dvě čtvrtletní písemné práce v jeden den.
    • Domácí příprava je nedílnou součástí přípravy žáka do školy. Pro hodnocení využívá vyučující motivační grafické symboly, slovní hodnocení aj. Toto hodnocení učitel zahrnuje do celkového hodnocení žáka, využívá jeho motivační funkce vůči žákům, proto je s hodnocením seznamuje, stejně jako zákonné zástupce a to prokazatelným způsobem. Opakované neplnění povinných domácích úkolů má vliv na celkové hodnocení z daného předmětu.
    • Toto ustanovení se nevztahuje na písemné orientační zkoušky, kterými si vyučující ověřuje, jak žáci pochopili probírané učivo a jestli se soustavně připravují na vyučování.
  • Klasifikace prospěchu žáků.
    • Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období hodnotí podle následujících hledisek:
  1. a) stupeň osvojení jistoty, s níž žák učivo ovládá
  2. b) schopnost samostatného logického myšlení a osvojení metod charakteristických pro daný obor
  3. c) schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení nových úkolu
  4. d) samostatnost, aktivita a iniciativnost při řešení úkolů, soustavnost a svědomitost v práci
  5. e) úroveň vyjadřování (ústního, písemného, grafického)
  • Požadavky pro jednotlivé stupně hodnocení:

  Stupněm 1 – výborný -je ohodnocen žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané osnovami, projevuje samostatnost, pohotovost a logiku myšlení, dovede samostatně řešit úkoly a výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšího projevu bez závad.

  Stupněm 2 – chvalitebný – je ohodnocen žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat. Při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí, jeho písemné, grafické a praktické práce mají po obsahové stránce a vnějšího projevu drobné závady.

  Stupněm 3 – dobrý – je ohodnocen žák, který probrané učivo předepsané učebními osnovami ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které dovede s pomocí učitele odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, jež se týkají podstaty problému.

  Stupněm 4 – dostatečný – je ohodnocen žák, který má ve znalostech učiva předepsaného učebními osnovami mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva, není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele. Vyjadřuje se nepřesně, jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu i vnějšího projevu větší závady.

  Stupněm 5 – nedostatečný – je ohodnocen žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové nedostatky, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva. Na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají zásadní závady.

  • Jestliže výsledky zkoušení odpovídají kritériím různých stupňů prospěchu, stanoví se výsledný stupeň prospěchu podle převládajících kriterií charakteristických pro daný předmět.
  • Nepovinné předměty se klasifikují podle stejných hledisek a podle stejné stupnice jako předměty povinné. Do celkového hodnocení prospěchu se nezapočítávají.
  • Stupeň prospěchu stanoví vyučující příslušnému předmětu. V případě, že se na vyučování předmětu podílí více vyučujících, stanoví stupeň prospěchu po vzájemné dohodě. Je-li předmět složen za dvou a více samostatných částí, musí být žák, aby v předmětu prospěl, hodnocen v každé části stupněm alespoň 4 – dostatečným.
  • Stupeň prospěchu musí být žákovi řádně zdůvodněn.
  • Případná pomocná hodnocení a klasifikace (jako je plus, mínus) je pouze orientační.
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
    • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení. Výpis se vydá také žákovi, jemuž byl stanoven náhradní termín pro klasifikaci. Hodnocení výsledků vzdělávání je vyjádřeno klasifikací.
    • Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
    • Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (31. března). Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
    • Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
    • Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Zkoušky jsou komisionální.
    • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky do konce září následujícího školního roku.
    • Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 dnů od doby, kdy se toto dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.

Je-li vyučujícím žáka v předmětu ředitel školy, žádá o přezkoušení odbor školství KÚ Středočeského kraje. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutým se zletilým žákem nebo jeho zákonným zástupcem.

  • V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionální přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  • Celkové hodnocení žáka na vysvědčení.
    • Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni:
      a) prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2- chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
      b) prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
      c) neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí
      d) nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
    • V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni:
      a) velmi dobré
      b) uspokojivé
      c) neuspokojivé
  • Komisionální zkoušky.
    • Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise Krajský úřad Středočeského kraje.
    • Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
  1. Klasifikační řád – dálkové studium (platné i pro individuální vzdělávací plán)
  • Základní zásady klasifikace prospěchu – viz denní forma studia
  • Obsah a druhy zkoušek
    • Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek a způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami pro příslušné klasifikační období, které bylo do doby zkoušek probráno.
    • Žák je za každé klasifikační období jedenkrát vyzkoušen. Pokud je předmět zařazen pouze do jednoho pololetí, koná žák pouze jednu zkoušku.
    • Ústní zkoušení. Vzhledem k celkovému pojetí oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika a k charakteru učiva se ve většině předmětů hodnotí pouze na základě ústního zkoušení. Výjimkou je matematika, fyzika a informační a komunikační technologie. Zkoušení se zásadně nezařazuje do konzultačních hodin.
    • Písemné zkoušení a testování. Písemné zkoušení je povoleno pouze v předmětu matematika a v klasifikační zkoušce z fyziky. Může být součástí hodnocení v předmětech český jazyk a cizí jazyk.
    • Jiné formy zkoušení. V předmětech s dominancí praktických činností (informační a komunikační technologie, hra na hudební nástroj a didaktiky výchov) je možné využít hodnocení zadaného projektu, který může být zpracován i elektronickou cestou, ve výtvarné výchově to mohou být například grafické práce atd.
    • Opravené písemné a grafické práce jsou k dispozici žákům pouze ve škole. Není povoleno odnášet je domů. Slouží vyučujícím jako podklad při případných stížnostech žáků na stupeň klasifikace.
  • Zkouškové období
    • Zkouškové období za první pololetí je od 1. listopadu do ledna daného školního roku. Jestliže žák do konce tohoto období všechny povinné zkoušky nevykoná, může požádat ředitele školy o prodloužení termínu zkoušek do 31. března. Pokud jsou všechny hodiny konzultací splněné dříve, než je stanovený termín, může po dohodě s vyučujícím konat zkoušky v předtermínu. Toto zkoušení však musí probíhat zásadně mimo konzultační hodiny.
    • Zkouškové období za druhé pololetí je zpravidla od 1. května do 31. srpna daného školního roku. Pokud jsou v některém vyučovacím předmětu splněné všechny konzultace, může žák po dohodě s příslušným vyučujícím konat zkoušku v dřívějším termínu. Jestliže žák do konce tohoto období všechny povinné zkoušky nevykoná, může požádat ředitele školy o prodloužení termínu zkoušek do 30. září.
    • Pokud žák do 30. září nevykoná úspěšně všechny povinné zkoušky nebo se k nim nedostaví, může požádat o opakování ročníku nebo o přerušení studia.
  • Klasifikace prospěchu žáků – viz denní studium
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
    • Za první pololetí se žákovi vydává výpis z vysvědčení k 31. březnu. Výpis se vydá také žákovi, jemuž byl stanoven náhradní termín pro klasifikaci nebo nebyl klasifikován z jiných důvodů. Hodnocení výsledků vzdělávání je vyjádřeno klasifikací.
    • Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem.
    • Nelze-li žáka hodnotit do 31. ledna za první pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (31. března). Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
    • Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí (do 31. srpna), určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
    • Nebyl-li žák hodnocen za 1. pololetí školního roku nebo měl klasifikaci nedostatečnou a není klasifikován ani na konci druhého pololetí, koná klasifikační zkoušku z učiva předepsaného učebními osnovami za celý školní rok.
    • Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Zkoušky jsou komisionální.
    • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky do konce září následujícího školního roku.
    • Má-li žák pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.
    • V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
    • Sportovní kurzy (plavecký, lyžařský a sportovně turistický) jsou součástí klasifikace v předmětu tělesná výchova s didaktikou za poslední ročník. Bez jejich absolvování nemůže být žák z tohoto předmětu klasifikován.
    • Vysvědčení za školní rok se vydává k 31. srpnu.
  • Celkové hodnocení žáka na vysvědčení – viz denní studium.
  • Hodnocení chování žáků: Vzhledem ke specifice vzdělávání dospělých se chování neklasifikuje. Případné závažné kázeňské přestupky budou řešeny jinými prostředky (důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze vzdělávání, vyloučení ze vzdělávání).
  • Komisionální zkoušky

Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel nebo zástupce ředitele, případně jím pověřený učitel školy, dále zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím daného předmětu, jmenuje předsedu komise Krajský úřad Středočeského kraje.

  1. Maturitní zkoušky

            Pravidla stanovuje vyhláška č.177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb. a vyhlášky č. 273/2011 Sb.

  1. Chování žáka a výchovná opatření.
  • Žák se dobrovolně rozhodl ke studiu na této škole a zvolil si studijní obor. Zavazuje se řádně chodit do školy, osvojovat si znalosti stanovené učebními osnovami a chovat se podle zásad demokratické společnosti.
  • Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
  • Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy).
  • Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiných vyučujících nebo jiných osob udělit žákovi pochvalu třídního učitele nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci, výrazné zlepšení prospěchu, práci pro kolektiv apod.
  • Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiných osob nebo institucí udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu ředitele školy nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy apod.
  • Napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu, zhoršení prospěchu apod. Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět ostatních vyučujících po projednání v pedagogické radě za závažnější přestupky proti školnímu řádu (nevhodné chování, nedostatky při omlouvání absence apod.) nebo za opakované drobnější přestupky. Důtku ředitele školy ukládá ředitel školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiných osob žákovi po projednání v pedagogické radě za závažný přestupek proti školnímu řádu.
    • Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi, jeho zákonnému zástupci, v případě zletilých žáků osobě, která vůči žákovi plní vyživovací povinnost. Třídní učitel zaznamená udělení výchovných opatření do osobního listu žáka a třídního katalogu.
  • Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, nejdéle na dobu 1 roku.
    • Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.
  • Za závažné zaviněné porušení povinností žákem se považuje:
    – Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy.
    – Žákovi prokázaná krádež
    – Prokázané nošení, držení, distribuce a zneužívání drog ve škole i mimo školu.
    – Prokázané chování vykazující prvky šikany.
  • O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku, kdy se žák provinění dopustil, výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel školy pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení.
  1. Studentská samospráva.
  • Žáci školy mají právo vytvářet orgán studentské samosprávy (studentský parlament), který je bude zastupovat při jednáních s ředitelem školy.
  • Parlament tvoří demokraticky zvolení zástupci tříd (zpravidla 2 za každou třídu). Parlament má svého předsedu, jenž je oprávněn přednést řediteli školy návrhy a usnesení přijaté na zasedání parlamentu.
  • Parlament může na svá zasedání pozvat ředitele školy k přímému projednání návrhů a připomínek. S parlamentem spolupracuje výchovný poradce jako poradce.
  • Prostřednictvím parlamentu je studentům dána možnost vyjádřit se k organizaci, obsahu a kvalitě výuky, k otázkám vybavení školy, k problémům ekologickým, hygienickým, bezpečnosti a ochraně zdraví při výuce, k ubytování a stravování.
  • S problémy, které se týkají pouze jedné třídy (nebo jinak početně omezené skupiny), se mohou volení zástupci obrátit na ředitele školy.
  1. Závěrečné ustanovení.

  Tento Školní řád platí od 1. září 2015 a ruší platnost Školního řádu vydaného 1. ledna 2014.

 Ing. Jaroslav Šturc, v.r.
ředitel školy

 Beroun, 1. září 2015


Příloha č. 1 školního řádu č.j. 1495/2015/OAUBE účinná od 2. listopadu 2015                   

 Postup při omlouvání nepřítomnosti ve vyučování

 V souladu s §§22, 30 a 67 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a metodickým pokynem MŠMT č.j. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (ustanovení odst. 6 – 8 jsou stanoveny v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost České republiky) upřesňuji postup při omlouvání nepřítomnosti žáka ve vyučování a při řešení neomluvené nepřítomnosti takto:

  1. Předem známou absenci omlouvá zákonný zástupce nezletilého žáka resp. zletilý žák zásadně předem.
  2. O uvolnění z jedné vyučovací hodiny může v závažných případech rozhodnout vyučující této hodiny. Na dobu dvou dnů je oprávněn uvolnit žáka třídní učitel. Žádosti o uvolnění z vyučování na dobu delší než dva dny předkládá žák řediteli školy prostřednictvím třídního učitele.
  3. Důvody neplánované nepřítomnosti ve vyučování je povinen zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák sdělit do tří dnů od počátku nepřítomnosti třídnímu učiteli písemně, telefonicky, SMS-zprávou, e-mailem či jiným dohodnutým způsobem.
  4. Nejpozději pátý den po návratu do školy předloží žák omluvenku nepřítomnosti ve studijním průkazu třídnímu učiteli, v době jeho nepřítomnosti zástupci třídního učitele. Nepřítomnost nezletilého žáka ve škole omlouvá zákonný zástupce, zletilý žák omlouvá sám svoji nepřítomnost pouze tři dny za pololetí, na další dny je nutné doložení nepřítomnosti žáka úřady nebo z důvodu nemoci potvrzením ošetřujícího lékaře, a to pouze jako součást omluvenky.
  5. Nepřítomnost žáka při vyučování lze omluvit jen pro závažné důvody, které musí být specifikovány (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, potíže v hromadné dopravě). V ostatních případech uvolní ředitel školy z vyučování žáka pouze v případě, že žák neměl v předcházejícím období problémy s absencí a prospěchem.
  6. Třídní učitel je oprávněn požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci potvrzením ošetřujícího lékaře, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka a omluvenky vystavené zletilým žákem, v případě, že nepřítomnost ve škole přesáhne souvislé tři dny školního vyučování.
  7. Ve výjimečných případech, zejména při často se opakujících krátkodobých absencích ze zdravotních důvodů, může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení lékaře i v případě nižšího počtu dní nepřítomnosti ve škole.
  8. Nepřítomnost na odborné praxi je žák (zákonný zástupce) povinen ohlásit předem, v naléhavých případech (náhlá nemoc apod.) ihned při vzniku absence, a to učiteli odborné praxe. Pokud žák vykonává odbornou praxi na smluvních pracovištích (v mateřské škole, bance, úřadu), ohlásí nepřítomnost i vedoucímu praxe.
  9. O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje. Při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje třídní učitel její věrohodnost.
  10. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 hodin řeší třídní učitel se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem formou pohovoru, který je ukončen zápisem s uvedeným způsobem nápravy. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená.
  11. Při 10 a více neomluvených hodinách svolá ředitel školní výchovnou radu. O jejím průběhu a závěrech se provede zápis.

    Ing. Jaroslav Šturc, v.r.
ředitel školy

        


Příloha č. 2 školního řádu č.j. 92/2018/OAUBE účinná od 1. února  2018                   

 Postup při uzavírání klasifikace žáků s absencí nad 25%

 V souladu s § 22, 30 a 67 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a metodickým pokynem MŠMT č.j. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (ustanovení odst. 6 – 8 jsou stanoveny v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost České republiky) upřesňuji podmínky při uzavírání klasifikace žáků, jejichž absence přesáhne 25%.

  1. Třídní učitel průběžně eviduje absenci žáků. V případě celkové absence /omluvené i neomluvené/ přesahující 25% rozhodne třídní učitel o konání doplňujících zkoušek ze VŠECH předmětů za příslušné klasifikační období s přihlédnutím ke konkrétním důvodům absence.
  2. Doplňující zkoušky mohou mít část písemnou i ústní a zahrnují učivo za celé pololetí. Známka z této zkoušky je důležitým klasifikačním podkladem (váha 3), do celkového hodnocení se započítává i PRŮMĚR všech ostatních známek z daného předmětu (váha 1). Vyučující jednotlivých předmětů včas oznámí termín doplňkové zkoušky a její výsledek zapíší do IS Bakaláři. Doplňkovou zkoušku koná i žák s individuálním vzdělávacím plánem.
  3. Vyučující má právo nařídit dodatečnou zkoušku v případě, že má žák absenci vyšší než 25 % pouze v jeho předmětu nebo se nezúčastnil více než 50 % zkoušení a testování v řádném termínu. Výsledná známka bude vypočítána jako v bodě 2.
  4. Jestliže se žák nedostaví ke klasifikačnímu přezkoušení a řádně se neomluví do 24 hodin (telefonem či emailem), bude klasifikován z této zkoušky stupněm 5 – nedostatečný.
  5. Vyučující na základě rozboru absence a na doporučení třídního učitele u dotyčného žáka mohou v individuálních případech zohlednit dlouhodobé zdravotní problémy a stanovit vyšší hranici (maximálně však 40 %) tolerované absence.

Za dlouhodobé zdravotní problémy se považuje:

  • hospitalizace v nemocnici delší než 14 dní za čtvrtletí s následným ošetřováním v rodině,
  • lázeňská péče,
  • závažné infekční onemocnění (žloutenka, mononukleóza apod.),
  • závažný úraz vyžadující klid na lůžku.

6.  Rozsah a termín doplňující zkoušky určí vyučující. Konečný termín klasifikace stanoví ředitel školy.

Zkoušky pro doplnění podkladů pro klasifikaci není možné považovat za trestání žáka, ale jako nástroj kvalitního ohodnocení vědomostí a zkušeností žáka.

Ing. Jaroslav Šturc, v.r.
ředitel školy

Share Button