Doba velkých změn

Počítáme, že většina lidí, kteří prošli touto školou, k ní mají velice vřelý vztah.  Naše třída přišla na školu v době velkých změn. V roce 1992. Stavěla se „Půda“, malířský ateliér, hudební ateliér. Třídy se přemalovávaly na barevno a celé to tady jaksi žilo. Velice rychle jsme se spřátelili se spolužáky z vyšších ročníků, s učiteli, že Romane Musile? Po vyučování jsme nejdříve v různých třídách a potom na „Půdě“ vymýšleli všelijaké kravinky. Mimo jiné jsou zdokumentované na videokazetách a v kronice, které jsou k nahlédnutí na známém místě.

Moc rády také vzpomínáme na zájezdy do různých divadel po Praze a na poslední zvonění a na koncerty a divadelní představení a taky na divadelní festivaly amatérského divadla a taky na smutné loučení před svaťákem a veselé loučení na maturitním večírku a tak dál.

Jo, a ještě zájezdy na Slovensko – až do teď, každoroční srazy naší třídy a našich oblíbených učitelů – to je asi největší sentiment  a kurz v Rakovicích…ach jo. A ještě výtvarka a Dalibor Němec a Jarda Janík na keramiku. A nejdřív strašnej a pak lepší tělocvik s Jardou Vaňkem a hlavně Kolčava, naše třídní.

Nejcennější, co nám tato škola dala, jsou asi vztahy mezi námi  a dlouhodobá přátelství. Jinak bychom sem pořád nejezdily, že? Juchů, jupí

Veronika Kosobudová, Lenka Veselá

4.A, 1992-1996